O PRCzA o.s.
Někteří tvrdí, že rodeo se zrodilo v roce 1869, když se sešly dvě skupiny kovbojů ze sousedících rančů v Deer Trail v Coloradu, aby si vyjasnily, kdo z nich je lepší v plnění každodenních úkolů kovboje. Ty mimo jiné zahrnovaly obsedání divokých koní pro rančovní práci (tato činnost se později vyvinula v rodeovou disciplínu saddle bronc ride - jízda na divokém koni se sedlem).
Toto neformální setkání je mnohými považováno za první rodeo – začátek pravého amerického sportu založeného na potřebách a zvycích původních osadníků velkého amerického „Západu“. Do společné studnice dovedností a technik kovbojů přispěli jak španělsky mluvící kovbojové, tzv. vaqueros, tak kovbojové, kteří přišli o něco později z východu kontinentu.
Obsedání koní pro svou vlastní potřebu byla jen jedna část práce kovboje. Chytáním telat a dospělých krav v nehostinném terénu rančů za účelem značkování, podávání léků a prodeje se vybrušovalo lasařské a jezdecké dovednosti, které pak byly testovány a poměřovány v soutěžích, jež vedli k dnešním disciplínám tie-down roping, team roping a steer roping.
Dnešní profesionální kovboj se od svých předchůdců z 19. století poměrně liší, přestože základní tradiční ideje sportovnosti, předvádění se a učení se platí i pro dnešní soutěžící. Umístění kovboje v rodeovém sportu je stále závislé na jeho schopnostech vládnout lasem nebo se udržet na vyhazujícím zvířeti, jeho tvrdosti při neúspěchu a jeho vděčnosti a pokoře v době úspěchu. Jeho postavení v rodeové komunitě se stále odvíjí od dodržování pravidel kovbojů, které předepisují pomáhat ostatním soutěžícím, i když se snaží získat stejnou výhru jako vy (řada kovbojů půjčuje svého koně nebo vybavení i svým největším soupeřům), a předávání svých těžce nabytých vědomostí mladším kovbojům. Některé aspekty rodea se přeci jen oproti počátkům změnily. Řada profesionálních i amatérských kovbojů dnes cestuje v komfortních nákladních vozech nebo přívěsech dělaných na zakázku, někteří dokonce z jednoho rodea na druhé. Šikovnost v oblasti marketingu a obchodu se stala stejně nezbytnou jako lasování či ježdění samotné.
Tak jako dříve jsou jsou i dnes pastviny ve stále větší míře spásány stády krav, koně však vystřídali terénní automobily a na stará kovbojská sedla by usedal prach, kdyby jej nevzkřísili novodobí nadšenci. Rodeo jako soutěž se u nás postupně rozšiřuje i do oblastí, které nemají s chovem dobytka nic společného, a stává se celonárodně oblíbeným sportem amatérů i profesionálů s přesně vyměřenými pravidly. Rodeo je velkou událostí a stejně jako za časů dobývání a osídlování amerických planí, vždy nachází spousty nadšených diváků.
Pro Rodeo Czech Association (PRCzA), se sídlem v Dnešicích na ranči Halter Valley bylo založeno roku 2010. Je označováno za nejvyšší organizační složku pro jezdecký sport ve westernových dobytkářských a rychlostních disciplínách. Je uznávaným lídrem v poloprofesionálním rodeu, jehož disciplíny díky vynaloženému úsilí a široké osvětě získávají na popularitě. V zájmu PRCzA je rozšíření aktivit do celé Evropy, přičemž Česká republika nadále zůstaná tradičním operačním centrem.
Založení PRCzA bylo vzhledem k vysoce rostoucímu zájmu a popularity rodea nezbytným krokem proto, aby mohla jako oficiální organizace naplno podporovat a koordinovat toto odvětví westernového ježdění, poskytovat členům, odborné i laické veřejnosti kvalitní programy a klást důraz na práci s mládeží. Je to důsledek stále propracovanějšího a stále se zdokonalujícího se systému pořádání soutěží. PRCzA je odhodlána udržet nejvyšší standardy v tomto odvětví, které sama zavedla ve všech oblastech, od zlepšení pracovních a soutěžních podmínek pro závodníky a personál po sledování a prosazování humánních zásad - dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, ke zvýšení zábavní hodnoty a podpory partnerů.
Ať profesionál či amater, všichni tráví značnou část roku na cestách ve snaze vydobýt si přední příčky v soutěži. Jen část z nich se rodeu věnuje jako svému zaměstnání, zbylá část přes týden pracuje v běžném zaměstnání a rodeových soutěží se účastní o víkendech. Všichni se ale snaží - pokud to je jen trochu možné - s sebou vzít své blízké a skloubit tak dohromady věci, které opravdu milují!
